ŽLUTAVSKÝ MIKULÁŠ

MIKULÁŠ NA ŽLUTAVĚ

tisková zpráva Zlínského kraje

Mikulášská obchůzka ve Žlutavě patří k nejživějším a nejautentičtějším lidovým tradicím svého druhu v regionu. Každoročně, v čase svátku svatého Mikuláše, se obec promění v dějiště obřadního průvodu, který má pevně daná pravidla i role.

Žlutavská mikulášská obchůzka byla totiž zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje. Tradice si uchovala svou jedinečnou podobu i v dnešní době a potvrzuje tak svou výjimečnost nejen v rámci regionu.

Nominaci začala připravovat spolu se zástupci obce Žlutava etnografka zlínského muzea PhDr. Alena Prudká. Celý proces s nenadálými přestávkami trval zhruba 3 roky. Kromě shromažďování archivních dokumentů, svědectví pamětníků a detailního popisu obchůzky, bylo důležité fotograficky zachytit její aktuální podobu, všechny detaily přípravy a realizace, což provedl fotograf zlínského muzea Radim Ševčík a etnograf Ondřej Machálek. Ten se také ujal poslední fáze kompletace nominačního formuláře. Velké poděkování za metodickou pomoc se sluší vyjádřit kolegům etnografům ze Slováckého muzea – Centra péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje.

Především je ale třeba ocenit iniciativu a aktivní pomoc místních, zejména pana starosty Žlutavy Stanislava Koláře a zastupitele Víta Daňka, který je současnosti hlavním organizátorem a měl zápis na starosti.

Mikulášské obchůzky patří k tradičním a velmi životným zvykům, k nejrozšířenějším a nejudržovanějším typům obřadních obchůzek. Mikulášské obchůzky svaté noci se ve Žlutavě zachovaly ve staré, velmi tradiční podobě. Zatímco především v městském prostředí mají v současnosti charakter spíše rodinný či sousedský, v některých obcích se setkáváme, i když v současnosti už méně často, s formou početného průvodu se zastoupením tradičních masek.

            Obec Žlutava leží na přechodu Slovácka a Hané. Založena byla příslušníky z rodu Rottalů, konkrétně majitelem napajedelského panství Janem z Rottalu, a osazena Valachy (podobně jako sousední Halenkovice nebo blízký Karolín). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1667.

            Termín obchůzky poslů i mikulášské družiny se odvíjí od data svátku sv. Mikuláše. Ohled je však brán i na časové možnosti aktérů.

            Mikulášská obřadní obchůzka o svaté noci ve Žlutavě byla v odborné literatuře již popsána (PRACHAŘOVÁ 1988, PAVLIŠTÍK 1995). Dokumentace provedená v roce 2007 ukázala změny ve složení účastníků průvodu, v podobě masek a částečně i ve vnímání významu průvodu, což ovlivnila především populárnost obchůzky u veřejnosti z širšího okolí. Máme i srovnání s podobou obchůzky v polovině 60. let 20. století.

Srovnáváme-li počet účastníků, mění se v čase. Podobu průvodu poslů (laufrů) a čertů popsala L. Prachařová koncem 80. let 20. století (PRACHAŘOVÁ 1988). Uvádí jejich počet asi 10 a 10. V roce 2007 bylo v průvodu 12 poslů a 10 čertů. I v současnosti má obchůzka poslů (jinak jsou stále označováni jako laufři nebo bílí nebo svatí) probíhající týden před obchůzkou mikulášskou ustálená pravidla. Jejími aktéry jsou jen místní chlapci ve věku 15–17 let. Přespolní se mohou účastnit jen jako diváci. Jedno až dvouleté účinkování v roli posla je také podmínkou, aby se chlapci mohli následně účastnit mikulášského průvodu v masce čerta nebo muřína (černého). Masky Mikuláše, turka, anděla, smrti a panáčků jsou vyhrazeny dospělým. Oblékání do masek probíhá společně v sále sokolovny, která plní funkci tzv. nebe a pekla. Bílí se oblékají v jedné části sokolovny – v nebi, čerti potom v druhé části – v pekle. Masky, dříve ukládané na obecním úřadě, si v současnosti účastníci přinášejí z domu, kde je sami uchovávají a zajišťují jejich údržbu a opravy.

(výňatek z návrhu na zařazení akce na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury Zlínského kraje)

Fotoarchiv MJVM ve Zlíně, foto: Petr Cíleček, FMK UTB – Ateliér fotografie, 2024