Záchrana Mattioliho herbáře z roku 1596

Na vrcholu žebříčku nejhodnotnějších botanických knih se již více než čtyři staletí drží úctyhodné dílo italského lékaře Pietra Andrea Mattioliho Herbář aneb Bylinář. Mattioli, který od roku 1554 žil v Praze jako osobní lékař Ferdinanda Tyrolského, měl plnou podporu panovnické rodiny a českých stavů, díky níž se jemu a vydavateli Jiřímu Melantrichovi z Aventina podařilo v roce 1562 poprvé vydat tuto knihu v českém překladu Tadeáše Hájka z Hájku. O druhé české vydání se zasloužil Melantrichův nástupce Daniel Adam z Veleslavína, který knihu vytiskl v roce 1596 v nové úpravě a překladu. Popularitu oběma edicím zajistil nejen velmi kvalitní překlad a tisková příprava, ale hlavně velké množství vyobrazení, kterými byl Herbář doplněn. Vydání z roku 1562 tak obsahovalo 589 zcela původních celostránkových dřevořezů a druhá Veleslavínova edice zahrnovala na 1000 menších, ale detailnějších dřevořezů. Obě vydání představují jedny z nejreprezentativnějších ukázek české knižní kultury humanistického období.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně je jednou z mála evropských institucí, která vlastní Mattioliho Herbář v obou těchto vydáních. Zatímco náš exemplář z roku 1562 byl zřejmě během 19. století nově převázán a podlepen, díky čemuž se zachoval v poměrně dobrém i když ne kompletním stavu. O výtisku z roku 1596 se nic podobného říci nedalo. Jeho celkový stav byl dezolátní, a proto bylo nutné přistoupit k jeho komplexní záchraně. Z tohoto důvodu byla kniha v roce 2020 restaurována na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Ateliéru restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů v Litomyšli. Zde ji jako svoji magisterskou práci zpracoval student Tomáš Guľaš.

Vzhledem k tomu, že vazba byla značně poškozena, byla během restaurátorských prací kniha zcela rozšita na jednotlivé listy, které byly každý zvlášť očištěny, doplněny japonským papírem a znovu sešity a zasazeny do zrestaurované kožené vazby. V Herbáři byla rovněž nalezena řada zalisovaných rostlin, které byly uloženy do speciálních obalů, aby mohly i nadále sloužit jako doprovodná součást knihy. Opravdovou perličkou, která byla v Herbáři vložena, jako doklad jejího životního příběhu je dopis sepsaný v roce 1872 v Litomyšli, v níž tuto knihu věnuje litomyšlský měšťan a zahradník Antonín Veselý novému majiteli. Jakoby řízením osudu se nám zrestaurovaný exemplář vrací z města svého původního majitele a otvírá tak ve svém čtyřsetletém životě novou životní kapitolu, v níž nám podle přání pana zahradníka v dalších staletích jistě „dobře poslouží“.

Kniha byla zrestaurována za finančního přispění Ministerstva kultury ČR.