OTEVŘI ZEM, ODKRYJ ČAS

Otevři zem, odkryj čas... Člověk a jeho nejstarší dějiny na Zlínsku

Nová archeologická expozice představuje návštěvníkům nejstarší minulost zlínského regionu, od prvních dokladů přítomnosti paleolitických lovců a sběračů až po unikátní nálezy z doby Velké Moravy. Všechny exponáty pocházejí ze sbírkového fondu Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, který byl v posledních desetiletích výrazně obohacen především díky rozsáhlým záchranným výzkumům ve Zlínském kraji.

Úvodní část  je věnována době kamenné. K významným exponátům z jejího staršího období – paleolitu patří plošně opracovaný kamenný nástroj nalezený na katastru Tlumačova; je starý více než 40 000 let a představuje tak jeden z nejstarších výrobků člověka na východní Moravě.

Mladší období paleolitu reprezentují soubory typických štípaných nástrojů vyrobených z pazourku, rohovce, křišťálu či radiolaritu, které pocházejí z oblasti tzv. Napajedelské brány na pravobřeží řeky Moravy. Jedna z loveckých stanic na břehu Dřevnice v dnešním Zlíně-Loukách s pozůstatky sídla s ohništěm a štípanými nástroji se stala podkladem pro model, zobrazující pravděpodobnou podobu obydlí paleolitických lovců v nepříznivých klimatických podmínkách poslední doby ledové.  

Bohatě zastoupené nálezy keramických nádob a kamenných nástrojů z mladší doby kamenné (neolitu) odrážejí husté osídlení úrodného regionu dolního Podřevnicka prvními zemědělci již od 6. tisíciletí před n. l.  Dlouhodobě osídlené vesnice lidu kultury s lineární a později s moravskou malovanou keramikou byly odkryty při záchranných archeologických výzkumech na území mezi Zlínem-Malenovicemi a Kvítkovicemi na levém břehu řeky Dřevnice, , jejichž podobu přibližuje model nadzemního domu o délce 15 m, objeveného v roce 2004 u Kvítkovic.

Pozdní doba kamenná (eneolit) představuje období dynamických změn v hospodářském i společenském životě tehdejších populací. Kromě kamenných výrobků se v jeho průběhu poprvé objevují také nástroje a zbraně vyrobené z mědi. Podle dosavadních poznatků byla oblast Zlínska osídlena jen sporadicky. 

Dalšímu úseku pravěkých dějin – době bronzové – dal název nový kov, zlatavá slitina mědi a cínu. Znalost výroby bronzu jako nové suroviny pro výrobu nástrojů, zbraní i šperků v následujících staletích zásadně ovlivnila vývoj tehdejší pravěké společnosti, vedla k rozvoji specializovaných řemesel i dálkového obchodu. Metalurgický proces jeho výroby přibližuje v expozici model tavicí pícky.

Počátek doby bronzové představují na Zlínsku nálezy únětické a zejména pak věteřovské  kultury, jejíž nositelé hustě osídlili břehy dolního toku řeky Dřevnice. První, ještě nepříliš početné  bronzové výrobky zastupují např. sekerky či dvojice spirálovitých náramků z dětského hrobu u Kvítkovic. K výjimečným exponátům bezesporu patří depot tří bronzových jehlic se zdobenými terčovitými hlavicemi. Expozici doplňuje rekonstrukce kostrového pohřbu - mladý dospělý muž se stopami zranění v oblasti hlavy byl uložen v tradiční skrčené poloze, s drobnou nádobkou jako milodarem.

Druhý blok archeologické expozice zahrnuje období kultury popelnicových polí mladší doby bronzové až starší doby železné, dobu laténskou a raný středověk, kdy naše území trvale osídlili Slované.

V prostředí Hostýnských a Vizovických vrchů byla – zejména v posledních desetiletích – nalezena řada hromadných skladů (depotů) bronzových výrobků; jejich ukládání v blízkosti pramenišť nebo studánek bývá připisován rituální význam. Výrazným fenoménem doby popelnicových polí jsou opevněná výšinná hradiska. Mezi nejvýznamnější patří Klášťov nad Vysokým Polem, nejvyšší pravěké hradisko na Moravě, nebo Rysov u Provodova.

Expozice představuje návštěvníkům široký výběr archeologických nálezů ze sídlišť a pohřebišť kultury popelnicových polí, které charakterizují „každodenní“ život i duchovní představy jejich dávných obyvatel. K prestižním předmětům z tohoto období patří především zbraně, zastoupené meči s jazykovitou nebo litou rukojetí (Křenovice, Spytihněv, Újezd) či zdobeným kopím z Napajedel, dále šperky (nákrčníky a náramky) a honosné štítové spony s rytou výzdobou. Bronzový inventář kultury popelnicových polí doplňují nože, hroty šípů, břitvy, dláta, srpy, sekery s laloky i typické sekerky s tulejí a ouškem, jehlice ke spínání oděvu apod. Řada těchto bronzových předmětů byla uložena v hromadných skladech – depotech. Nejvzácnější exponát doby popelnicových polí představuje unikátní mužská hliněná plastika s bronzovým korálkem na hrudi, nalezená v roce 2018 při záchranném výzkumu v Kvítkovicích (snad zpodobnění slunečního božstva), a dále zlomek čelenky ze zlatého plechu zdobený spirálami (součást depotu bronzových předmětů z Lukovečka) – jediný předmět z doby bronzové vyrobený z tohoto vzácného kovu ve sbírkách zlínského muzea.

Doba laténská je spojena s Kelty. Na jejich výšinných sídlištích se často nacházejí hromadné sklady železných předmětů a zlaté nebo stříbrné mince. Výjimečné postavení mezi nimi má Rysov u Provodova, hradisko známé již z doby halštatské; téměř deset železných depotů včetně řady unikátních předmětů (např. železná udidla, jezdecké ostruhy), bronzová zrcátka, spony, bronzové náramky, mince apod. svědčí o jeho mimořádném významu v pozdní době laténské. Expozice představuje výběr typických nálezů z nížinných keltských osad i výšinných lokalit púchovské kultury, vystaven je rovněž jeden z největších hromadných skladů železných předmětů z doby laténské na území České republiky, objevený na úpatí Rysova.

Závěr expozice je reprezentován obdobím raného středověku a Slovany. Nově příchozí obyvatelé se na moravském území začali usazovat v průběhu šestého století n. l. Toto nejstarší období je charakterizováno tzv. keramikou pražského typu, která je tvořena zejména hrubými jednoduchými hrnci s minimem výzdobných prvků. Z nemovitých nálezů jsou pak známé zejména čtvercové obytné zemnice s otopným zařízením a hrobové nálezy, které v tomto raném stupni dodržují žárový ritus, kdy je urna s kremací uložena pod menší mohylu. Toto časné období je z prostoru Zlínska zachyceno na lokalitě Kvítkovice u Otrokovic „Chmelín“. Vrcholem raněstředověkého vývoje pak můžeme na našem území považovat období zejména 9. století, kdy se utváří tzv. Velká Morava. S tímto obdobím pak na Zlínsku spojujeme dvě významné lokality, a to mohylové pohřebiště ze Žlutavy s nálezy bohatých pohřbů a hradiskem Klášťov u Vysokého pole, ze kterého pochází množství depotů sestávajích z železných předmětů.