Nastavení soukromí a cookies

Souhlasem se sdílením dat nám poskytnete informace, které potřebujeme pro zlepšování, analýzu a marketing napříč těmito webovými stránkami. Dále souhlasíte s předáním údajů třetím stranám a mimo EU. Prohlašujeme, že Vámi poskytnuté informace jsou zabezpečeny proti zneužití.

Nastavení soukromí a cookies

Souhlasem se sdílením dat nám poskytnete informace, které potřebujeme pro zlepšování, analýzu a marketing napříč těmito webovými stránkami. Dále souhlasíte s předáním údajů třetím stranám a mimo EU. Prohlašujeme, že Vámi poskytnuté informace jsou zabezpečeny proti zneužití.

Dejte nám prosím vědět, která data nám a našim partnerům dovolíte zpracovat.


Technická data

Trvale zapnuto

Webové stránky potřebují technická data pro správné fungování. Bez těchto dat by nebylo možné například vyhledávat, přehrát video nebo dokončit objednávku v e-shopu.

Analytické a statistické údaje

Analytické a statistické údaje nám pomáhají pochopit, jaké funkce jsou vaše oblíbené, co nám na webu nefunguje, jaké zařízení pro prohlížení stránek používáte a mnoho dalších.

Muzeum luhačovického Zálesí

Muzeum luhačovického Zálesí je centrem poznávání historie a kulturních tradic regionu v okolí Luhačovic.

Expozice Známé i neznámé Luhačovice v sobě spojuje tři pohledy na Luhačovice počátku 20. století. Představuje návštěvníkovi Luhačovice jako centrum tradičního národopisného regionu, který nazýváme luhačovické Zálesí, jako místo s výskytem léčivých vod a rozvíjejícím se lázeňstvím a jako specifickou městskou část, vyrůstající mezi vesnicí a lázněmi. Muzeum zveřejňuje jak historickou národopisnou sbírku luhačovické muzejní společnosti, tak sběry z posledních let, zaměřené na dokumentaci luhačovického lázeňství a historie obce. Dlouhodobý muzejní projekt Příběhy místa přibližuje témata, osobnosti, dokumenty a sbírkové předměty se vztahem k Luhačovicím.  Expozici doplňují aktuální krátkodobé výstavy a doprovodné programy pro školy a veřejnost.

Lázeňské město Luhačovice, ležící v příhodné blízkosti historické hranice se Slovenskem, je známé úzkými vztahy se slovenskou kulturou. Národovci a vlastenci z obou stran hranice se zde setkávali již od druhé poloviny devatenáctého století. Od počátku století dvacátého zde byla na poradách Českoslovanské jednoty cíleně rozvíjena kulturní, hospodářská a politická spolupráce mezi oběma národy a byly formulovány základní teze o budoucím společném státě Čechů a Slováků. 

V roce 1918 bylo otevřeno regionální muzeum pod prozatímním názvem „Muzeum slováckého Zálesí“. Iniciátorem jeho založení a hlavním tvůrcem sbírky byl místní rodák etnograf Antonín Václavík.

Na podzim roku 1917 byl vytvořen přípravný výbor pro zřízení muzea v Luhačovicích, jehož předními členy byli Antonín Václavík, lázeňský lékař Arnold Kučera, ředitel lázní Václav Zajíc a učitel Josef Krystýnek. Výbor rozeslal do všech obcí v okolí Luhačovic provolání, ve kterém vyzýval obyvatele, aby přispěli svojí pomocí chystanému muzeu, vyhledávali a sbírali předměty a informace podle přiložených instrukcí. K provolání byly přiloženy odpovědní korespondenční lístky a seznam předmětů, na které se sběratelé mají především zaměřovat.

Počátkem nového roku objeli členové přípravného výboru jednotlivé vesnice, aby převzali nasbíraný materiál. V nelehkém období 1. světové války dokázali shromáždit tolik exponátů, že mohli 28. července 1918 otevřít v  budově nazývané „Zámeček“ nad lázeňskou kolonádou krajinské muzeum. Roztřídění sbírky a její instalace se ujal A. Václavík. Muzeu se dostalo finanční podpory z veřejných fondů, takže mohlo rozšiřovat sbírky a rozvíjet veřejnou a propagační činnost. O měsíc později 12. srpna 1918 byla založena Muzejní společnost v Luhačovicích, která navazovala na dříve započatý systematický výzkum a sběratelskou a dokumentační práci Antonína Václavíka na luhačovickém Zálesí. Dlouholetá cílevědomá práce vyústila vydáním monografie Luhačovské Zálesí v roce 1930.

Zakladatel muzea Antonín Václavík se zařadil ke skupině intelektuálů, umělců a odborníků – Čechoslováků, kteří v období první republiky působili na Slovensku, aby podpořili demokratizaci slovenského národa, rozvoj vzdělání, vědy a kultury.  V Bratislavě působil od roku 1919 do roku 1938, vystudoval zde a vydal svoji první monografii, Podunajskou dědinu v Československu. Roku 1933 se stal docentem národopisu na brněnské Masarykově univerzitě. Po skončení druhé světové války byl jmenován řádným profesorem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a ředitelem semináře pro etnografii a etnologii. Za svého vysokoškolského působení vytvořil funkční koncepci národopisného studia a vychoval řadu významných poválečných etnografů.

 

Nenechte si nic uniknout!

Budeme Vám posílat novinky a informace z muzea přímo do Vaší e-mailové schránky. Tím pádem budete vždy vědět co připravujeme a nic Vám už neunikne!

Změnit jazyk
Česky English
Zdá se, že používáte
nepodporovaný prohlížeč

Aby Vám tato webová stránka fungovala, potřebujete moderní podporovaný prohlížeč. Pokud používáte Windows 10, máte již nainstalovaný moderní prohlížeč Microsoft Edge, který můžete použít k zobrazení tohto webu.

Microsoft Edge Logo
Microsoft Edge

Moderní prohlížeč od společnosti Microsoft

Součást Windows 10
Mozilla Firefox Logo
Mozilla Firefox

Svobodný prohlížeč se zaměřením na soukromí

Google Chrome Logo
Google Chrome

Nejpoužívanější prohlížeč na světe od Googlu

Nastavení soukromí a cookies

Souhlasem se sdílením dat nám poskytnete informace, které potřebujeme pro zlepšování, analýzu a marketing napříč těmito webovými stránkami. Dále souhlasíte s předáním údajů třetím stranám a mimo EU. Prohlašujeme, že Vámi poskytnuté informace jsou zabezpečeny proti zneužití.

Nastavení soukromí a cookies

Souhlasem se sdílením dat nám poskytnete informace, které potřebujeme pro zlepšování, analýzu a marketing napříč těmito webovými stránkami. Dále souhlasíte s předáním údajů třetím stranám a mimo EU. Prohlašujeme, že Vámi poskytnuté informace jsou zabezpečeny proti zneužití.

Dejte nám prosím vědět, která data nám a našim partnerům dovolíte zpracovat.


Technická data

Trvale zapnuto

Webové stránky potřebují technická data pro správné fungování. Bez těchto dat by nebylo možné například vyhledávat, přehrát video nebo dokončit objednávku v e-shopu.

Analytické a statistické údaje

Analytické a statistické údaje nám pomáhají pochopit, jaké funkce jsou vaše oblíbené, co nám na webu nefunguje, jaké zařízení pro prohlížení stránek používáte a mnoho dalších.