Nenechte si nic uniknout!
Budeme Vám posílat novinky a informace z muzea přímo do Vaší e-mailové schránky. Tím pádem budete vždy vědět co připravujeme a nic Vám už neunikne!
KDYŽ BYL KÁMEN NAD ZLATO | výstava
3. 7. 2026 – 11. 4. 2027
kurátor výstavy: Andrea Dovicová, Jana Langová
1. podlaží budovy 14
Vědomé využívání nástrojů je základní vlastnost člověka, kterou se odlišujeme od ostatních živočichů. Kámen byl z prvních materiálů využívaných člověkem, který se nám dochoval do dnešních dnů. A právě podle kamene nese název celé období paleolitu.
Kde začíná příběh kamene? Z počátku šlo výhradně o kamenné nástroje, které byly už v přírodním stavu použitelné a byly získávány povrchovým sběrem. Po vyčerpání zdrojů se člověk začal orientovat na některé horniny a minerály z konkrétních lokalit, které měly vhodné vlastnosti (především štěpnost, tvrdost) a daly se štípat. Šlo zejména o silicity (rohovce, pazourky, radiolarity, buližníky aj.), minerály SiO2 (křemen, křišťál, opál) a přírodní skla (obsidián, vltavín). Z takto upravených materiálů byly vyráběny různé nástroje, od pěstních klínů, sekáčů, špiček, rydel, po drasadla, škrabadla, hroty aj. Vždy je co zlepšovat a dokonalejší štípané artefakty začaly doprovázet předměty vyrobené technikou broušení, později doplněné o vrtaný otvor. Tady na scénu přicházejí horniny, kupříkladu metabazity z Jizerských hor, které pro své vlastnosti pokryly značnou část střední Evropy. Pro stavbu lodí a domů potřebovali první zemědělci sekery! Je s podivem, že i když člověk znal techniku odlévání bronzu, ještě dlouhou dobu první odlévané předměty kopírovaly tvary dokonalých kamenných seker.
Jaké příběhy nám kamenné artefakty vyprávějí? Z jednotlivých nálezů čteme technologické postupy, jakými byli předměty vyrobeny (štípání, broušení, vrtání) a usuzujeme, k čemu se používaly. Velikost artefaktů určených k lovu nám vypráví příběh o velikosti lovné zvěře, jak se druhově měnila v čase společně s přírodními podmínkami. Jiné zbraně a nářadí používal lesní lovec, jiné první zemědělec. Podle suroviny použité k výrobě usuzujeme zdroje, které obvykle dokládají regionální i vzdálené kontakty s jinými komunitami. Kamenné artefakty v hrobech nám objasňují sociální status jejich vlastníků.
Výstava je rozdělena do dvou částí. Interaktivní část výstavy vybízí návštěvníka stát se na chvíli pravěkým člověkem a vyzkoušet si práci s kamennými nástroji. Atmosféru navodí jeskynní příbytek i zvěř, která krajinu obývala. Pro neméně zvídavé je část naučná. Artefakty z moravských lokalit vystavené ve vitrínách jsou doplněny o ukázky kamene, který byl pro jejich výrobu použit. Informace pak doplňují panely na stěnách.
Vstupné: 69 Kč základní, 45 Kč snížené, 149 Kč rodinné
Komentované prohlídky ve výstavě Když byl kámen nad zlato:
Přednášky:
Málokdo tuší, že v kopcích na pomezí hranic se Slovenskem ve Zlínském kraji se nachází poklad! Povídat si budeme o jantarovém pokladu starém 40 milionů let.
K čemu je první zemědělci potřebovali. Suroviny na jejich zhotovení a výskyt klíčových metabazitů v Čechách a na Moravě. Distribuce seker z našich těžebních středisek po celé střední Evropě. V západní Evropě dominovala jiná surovina - jadeitit. Experimenty s jejich používáním. Překvapivě i kamenné sekery žily svým životem.
Řeč bude o výjimečných archeologických nálezech z jantaru na území evropského kontinentu od paleolitu po raný středověk.
Mezinárodní den archeologie | sobota 17. 10. 2026; 10:00–12:00, 13:00 –17:00,
1 NP ve výstavě Když byl kámen nad zlato
Dílny pro veřejnost:
PALEOLITICKÉ MALOVÁNÍ – EXPERIMENTÁLNÍ DÍLNA 29. 10. 2026 10:00 – 12:00 a 14:00 – 16:00, 1. podlaží budovy 14
JANTAROVÉ ŠPERKY – PRAVĚKÝ SVĚT V KAPCE SLUNCE 29. 1. 2027 10:00 – 12:00 a 14:00 – 16:00, 1. podlaží budovy 14
PŘÍBĚH VYRYTÝ V KAMENI – EXPERIMENTÁLNÍ DÍLNA 11. 3. 2027 10:00 – 12:00 a 14:00 – 16:00, 1. podlaží budovy 14
Aby Vám tato webová stránka fungovala, potřebujete moderní podporovaný prohlížeč. Pokud používáte Windows 10, máte již nainstalovaný moderní prohlížeč Microsoft Edge, který můžete použít k zobrazení tohto webu.