Jarolímkovo náměstí před 100 lety

Muzejní fotoarchiv ukrývá spoustu unikátních fotografií, které připomínají život ve Zlíně a na Zlínsku v dobách minulých. V jedné z obálek jsou například snímky z Malenovic z počátku 20. století, kdy byly Malenovice ještě samostatným městečkem s radnicí, kostelem sv. Mikuláše, farou, záložnou, poštou a železniční zastávkou. V roce 1910 zde bylo 256 domů s 1611 obyvateli. Kromě zemědělství se v obci po staletí rozvíjela řemeslná výroba, z níž na počátku 20. století vynikalo především perleťářství a koželužství. Malenovjané v té době žili také bohatým společenským a kulturním životem (Čtenářský spolek, Sbor dobrovolných hasičů, Honební spolek, Rybářský spolek, Tělocvičná jednota Sokol, Spolek katolických žen a dívek, Ústřední matice školská pro Malenovice a okolí a ochotnický divadelní soubor) a setkávali se na pravidelných týdenních a výročních trzích, tzv. jarmacích. Nad městečkem se tyčil hrad, který až do roku 1945 vlastnili Šternberkové. Malenovice byly v roce 1949 připojeny ke Zlínu (Gottwaldovu).

Dnešní Jarolímkovo náměstí bylo pojmenováno po malenovickém rodákovi Pelhřimu Jarolímkovi (1839–1896), který byl znamenitým a pokrokovým hospodářem a spoluzakladatelem Čtenářského spolku, Sboru dobrovolných hasičů, Sokola a Občanské záložny v Malenovicích. Zajímal se také o národopis, a proto se přátelil s významným národopiscem z Mladcové Františkem Bartošem. V roce 1877 byl zvolen starostou obce. Jarolímek se velmi zasloužil o hospodářský a kulturní rozvoj Malenovic.

Popis fotografií

1. Poštmistr Bohumil Kilinger – autor následujících snímků z Malenovic.
2. Listonoši a poštmistr s rodinou před malenovickou poštou v roce 1907. Zásilky tehdy převážel na nádraží povozník Peček.
3. Náměstí (dnes Jarolímkovo) s radnicí, hostincem, záložnou, obecnou školou a poštou. Vlevo je kašna. Poslední zima před první světovou válkou v roce 1914.
4. Zaměstnanci pošty se svými rodinami a malenovickými dětmi. Fotografování bylo v té době (rok 1914) velkou atrakcí.
5. Takto vypadala pošta těsně před vypuknutím první světové války v roce 1914.
6. Pošta po první světové válce a vzniku Československa. Z důvodu nedostatku koní a také z úsporných důvodů zajišťoval převoz zásilek na nádraží povoz tažený krávou. Před vozem stojí listonoška Kladníčková. Snímek je z roku 1922.
7. Kostel sv. Mikuláše, 1917.
8. Fara a petrolejová lampa (vpravo), která prý svítila tak dvakrát do roka, 1913.
9. Oslava vzniku Československé republiky 29. října 1918 doprovázená výstřely z pušky do sudu, které zněly jako rány z děla. Na počest prvního československého prezidenta T. G. Masaryka byla na náměstí 27. dubna 1919 slavnostně zasazena Masarykova lípa svobody.