HRAD MALENOVICE ROZHODNĚ NESPÍ

tisková zpráva MJVM

mediální balíček ke stažení ZDE...

HRAD MALENOVICE ROZHODNĚ NESPÍ

Na podzim roku 2024 se zavřela hradní brána pro veřejnost, ale za mohutnými stěnami, které pamatují až sedm století, se toho od té doby odehrálo hodně. A ještě hodně se toho chystá. Zdánlivě spící hrad totiž rozhodně nespí.

Tato dominanta Malenovic patří bezesporu k zásadním historickým památkám Zlínského kraje. Od časů, kdy ho na skalním ostrohu založil Jan Jindřich, moravský markrabě a bratr císaře Karla IV., hrad často měnil majitele i vzhled. Svou stopu tu zanechaly rody Salm-Neuburků, Tetourů z Tetova, Lichtenštejn-Kastelkornů nebo Šternberků, ovšem svou stopu tu zanechal i čas. Po rekonstrukci z let 2018, díky níž došlo ke statickému zajištění a opravě fasády celého hradu, přistoupil Zlínský kraj v r. 2019 také k opravě střechy na předhradí a v r. 2024 i k rozsáhlým opravám elektroinstalací, výměně oken a úpravám interiérů pro nové účely. Z projektu v hodnotě 54 mil. Kč  pochází téměř 34 mil. Kč z fondů Evropské unie, zbytek hradí Zlínský kraj.

„Díky dotaci jsme konečně mohli vyměnit ve většině hradních prostor okna a doplnit chybějící parapety,“ říká Petr Tkadlčík z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, který má za muzeum na starost dohled z pozice investora. „Stará dřevěná už byla v zoufalém stavu, který působil zatékání do omítek i podlah. Dnes jsou nahrazena špaletovými okny z dřevěných profilů s omítaným ostěním.“ Spolu s okny se řešila oprava elektroinstalace včetně slaboproudých rozvodů a odvlhčení nádvoří vytvořením větracích kanálů a obnovením spárování kamenné dlažby.

„Návštěvníci znalí hradu vědí, že pro veřejnost bývala uzavřena část místností v patře, kde se nachází tzv. malovaný sál, a všechny místnost o patro výš,“ doplňuje ředitel muzea Pavel Hrubec. „Stávající úpravy muzeu umožní v těchto prostorách připravit další expozice, rozšířit prohlídkovou trasu a hlavně přidat trvalou nabídku edukačních programů pro školy.“

V tuto chvíli se z hradu odstěhovali skřítkové tesaři, zedníci, malíři i elektrikáři ze stavební firmy AB stavby s.r.o., aby mohli nastoupit interiéristé z Capacity Expo s.r.o. „Spolupracovali jsme s touto firmou už na projektu obnovy komplexu na Ploštině a vše fungovalo skvěle,“ upřesňuje Petr Tkadlčík. „Jsme proto rádi, že partnerství pokračuje i tady na hradě.“ Interiéry by měly být koncem února 2026 připraveny na to, že se do nich začnou stěhovat sbírkové předměty a instalovat nové expozice.

Jaké? Svůj prostor dostane archeologie, která představí sbírkové předměty od starší doby kamenné až po raný středověk. Poprvé bude uceleně vystavena i muzejní sbírka zbraní, jiná expozice se zaměří na výstavbu hradu a život v něm. „Doufáme, že návštěvníci ocení také novou expozici Cesta lněného vlákna, železa a kůže, kde najdou mimo jiné repliky jezdeckých sedel z různých historických období,“ říká jeden z kurátorů muzea, Ondřej Machálek.

Hrad Malenovice tak  od dubna nabídne veřejnosti celkem osm různorodých expozic, prostor pro sezónní výstavy a nové místnosti pro školní edukační programy. Změny se dotknou i prohlídkové trasy, která nově povede i dosud nepřístupným podkrovím hradu. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně plánuje po dubnovém otevření hradu zavedení celoročního provozu, aby uspokojilo stále rostoucí počet zájemců o návštěvu. Samozřejmě se počítá i s doprovodnými programy, které k Malenovicím už neodmyslitelně patří a těší se na ně návštěvníci i muzejníci.

Ing. Silvie Lečíková                                                 

Tel. 734 769 971, e-mail silvie.lecikova@muzeum-zlin.cz

Hrad Malenovice:

Původně královský hrad byl založen zhruba v polovině 14. století. Po zakladateli, moravském markraběti Janu Jindřichovi, byl v držení řady rodů, posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. Hrad Je zajímavý svou stavební historií: gotický základ doplnily v polovině 16. století renesanční přestavby, v 18. století byl hrad přestavěn na zámecké sídlo barokního typu. Protože zde sídlila správa moravských statků rodu Šternberků, byl hrad obýván ještě ve 20. století a tím pádem je velmi dobře zachovalý a různé jeho části připomínají různá období jeho historie.