TAJEMNÁ HORA KLÁŠŤOV

TAJEMNÁ HORA KLÁŠŤOV | přednáška

čtvrtek 16. 5. 2024 v 17.00

stavení čp. 166

Další ze série doprovodných přednášek k sezónní výtavě POKLADY SKRYTÉ V PODZEMÍ KARPAT aneb nerostné bohatství Zlínského kraje.

Podtitul této přednášky napoví: Klášťov ve světle pověstí a archeologických nálezů z této lokality. Jana Langová, která se na výzkumu lokality zásadně podílela, je tím nejpovolanějším přednášejícícm.

***

"Jedinečné archeologické objevy z doby starých Slovanů jsou tedy zastoupeny téměř tisícovkou železných předmětů zahrnujících nejrůznější typy nástrojů či součásti výstroje jezdce a koně, především však nález celkově více než deseti depotů, obsahujících často unikátní výrobky ze železa (koňská udidla, třmeny tauzované stříbrem, sekerovité hřivny používané jako platidla, sekery včetně bradatic, kosy, radlice, ostruhy, pily, hroty oštěpů, hroty šípů, klíče, zlomky petlic, kování vědérek a věder, závěsná kování, ocílky, krojidla, vrtáky, kladivo, kovářské kleště, klín či průbojník, motyka, osníky, nože, srpy, zlomek čepele nějaké zbraně, snad meče, výhňové lopatky, misky slezského typu v neobvykle velkém množství 34 ks, překvapivý byl také nález 90 cm dlouhé obouruční pily a kosy), olověné přesleny, pozoruhodný je též nález olověného ingotu. To vše představuje největší soubor depotů z doby velkomoravské, který se kdy našel na území Moravy, Čech, Slovenska i okolních zemí. Zajímavostí je i nález kamene svoru s čočkami polodrahokamů, pocházející z Jesenicka. Převážná většina nálezů je podle archeologa dr. Jiřího Kohoutka datována od konce osmého do zhruba poloviny 9. století. Z doby halštatské je to amfora, zdobená na tuhovaném povrchu charakteristickým žlábkováním.

Tyto svého druhu výjimečné nálezy zařadily tento valašský kopec mezi nejvýznamnější, ale zároveň i poněkud nejasné lokality spojené s velkomoravským obdobím v celém středoevropském prostoru."

(cit. Wikipedie)