Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací najdete ZDE.
Souhlasím

Vánoce v muzeu 2020 - 2. část

AKCE
14. budova baťovského areálu

RADUJME SE, VESELME SE…
NARODIL SE KRISTUS PÁN
// II. část

I. část článku

výstava
(24. 11. 2020 – 10. 1. 2021)

Vánoce jsou pro většinu z nás těmi nejkouzelnějšími svátky v roce. Jsou slaveny křesťany i občanskou společností. Pojďme si prostřednictvím  druhé ochutnávky z výstavy aktuálně prezentované ve zlínském muzeu, společně připomenout, jak vánoční svátky slavili naši předci před více než sto lety. Vyprávění jsme doplnili krátkými úryvky z literárního díla mladcovského rodáka Františka Bartoše, které představí nejvýznamnější vánoční svátky z pohledu naší vánoční tradice (výběr). S dětmi jistě oceníte také pokračování listu František dětem, který toto období představí zábavnou interaktivní formou.

FRANTIŠEK DĚTEM - VÁNOCE
interaktivní list pro děti

František dětem

List otevřete kliknutím na obrázek.

Vypravte se s devítiletým Františkem Bartošem do starého Zlína a ve tvořivých úkolech prožijte tři sváteční dny Vánoc. Dozvíte se, jaké tradice se dodržovaly na Štědrý den, Boží hod vánoční a na Štěpána.
Dokument si stáhnněte do počítače kliknutím na obrázek. Tato verze je určena jen pro prohlížení. Verzi k tisku najdete ZDE.

List je určen pro děti od 4 do 10 let. Nečtenáři budou potřebovat pomoc čtenářů.


Jakým je kdo na štědrý den, takým bude celý rok

Štědrý den (24. 12.)
je posledním adventním dnem, vrcholící na Štědrý večer, který je jako předvečer svátku Narození Páně (25. 12.) považován již za součást Vánoc. Dodnes se v některých věřících rodinách dodržuje v souladu s křesťanskými tradicemi o tomto dnu přísný půst, který končí s východem první večerní hvězdy bohatou večeří, která se dříve skládala jen z postních pokrmů. Na paměť štědrosti Boha, který dal světu svého Syna, se lidé mezi sebou navzájem obdarovávají. Nadělování dárků v našem prostředí je historicky doloženo od 14. století a svého rozšíření se dočkalo pod vlivem německého protestantismu. Obdarování se týkalo především dětí. Nadílka bývala dříve mnohem skromnější i v rodinách, kde neměly nouzi. Děti bývaly obdarovány většinou věcmi nezbytně nutnými – oblečením, botami, školními potřebami.

Štědrý den byl v lidovém prostředí vnímán jako významný věštecký den. Veškeré úkony – úklid a výzdoba příbytku, příprava jídel, úprava stolu i chystání krmiva domácímu zvířectvu – nabývaly obřadního charakteru zacíleného na budoucnost. Mimoto tajuplnost tohoto dne přímo vybízela i k odhalování budoucnosti. Proto např. dívky chodily třást plotem se slovy: „Třasu, třasu plotem, můj milý poď sem.“ Ze které strany vítr foukne, z té milý přijde. Nebo která osoba sedící při světle má na stěně dvojitý stín, nedožije roku.

Od rána „ pan rechtor“ roznášel oplatky po domech v městě i po dědinách, začež mu hojně udělováno mouky, obilí, vajec a ovoce. Půst byl po celý den přísný, k němuž i drobné děti přidržovány známým „zlatým prasátkem,“ jež se jim ukázati mělo na protější střeše sousedově. Když se první hvězdy na obloze objeví, počne při světle hojná večeře štědrodenní. Po společné modlitbě nejprve hospodář podělí všecky po oplatku medem pomazaném, pak přišla na stůl hřibovica (polévka hřibová), kvaka (sladká řepa), krupica, vdolky, ovoce. Za tím venku pastýř na troubu troubil a prozpěvoval písně vánoční a chasa střílela z pušek. I ti cikáni vyobcováni z příbytků lidských přicházeli toho slavného večera pod okna, prozpěvujíce božímu novorozeňátku. Zbytky od večeře rozdrobí se a rozsypou po polích ptáčkům a zvěři. Dobytku dává se po oplatku…

František Bartoš: Lid a národ I. Velké Meziříčí 1883.


Padá-li na Boží narození sníh, bude hojná úroda. Boží hod

Tento den s oslavami narození božského dítěte s ritem tří mší – půlnoční, jitřní a denní, lidově zvaný Boží hod vánoční (25. 12.) je středobodem vánočního období. Původně se slavil jako slavnost Epifanie 6. ledna. Pozdější ustálení oslav data narození Páně na 25. prosince bylo zřejmě dáno přímou snahou potlačit předkřesťanské oslavy zimního slunovratu.

Věřící měli tento den prožít v tichosti, klidu a míru. Radostné rozjímání nad příchodem Mesiáše na tento svět se v lidovém prostředí odrazilo zákazem jakékoliv práce, omezením návštěv s důrazem na dodržení poklidné rodinné atmosféry.

Tento den jest největším svátkem v roce. Toho dne nechodí nikdo na besedu, chlapci nesmějí na vozičky (led) nebo na sáňky. Odpoledne začali choditi Valaši, chlapci za pastýře spravení, provozujíce po domech dramaticky mysterium narození Páně.

František Bartoš: Lid a národ I. Velké Meziříčí 1883.


Chodí-li sv. Kateřina po ledě, chodí sv. Štěpán po blátě.den sv. Štěpána
Svátek tohoto prvního mučedníka nového křesťanského náboženství je druhým svátkem vánočním. V našich zemích byl svátek sv. Štěpána (26. 12.) spojován především s koledou a s ukončením či přerušením (většinou do Nového roku) služby pacholků u hospodáře, neboť platilo na Štěpána každý sobě za pána…“ Ze služby neodcházeli naprázdno, nýbrž s výslužkovými koláči (pytli mouky a obilí, plátnem, penězi…). Děvečky koláč „načínaly“ až na Nový rok, kdy mohly službu změnit i ony. Štěpánský den byl časem všeobecného veselí a neobešel se bez návštěvy hospody.

V tento den se také chodilo po koledě. Koledování patří k prastarým projevům nejen zimních slavností. I ono původně souviselo s vírou v magické ovlivnění osudu. S rozšířením křesťanství však ustupuje do pozadí a obřady spojené s přáním štěstí a blahobytu později nahrazuje modlitba. Koledování se zpěvem vánočních písní probíhalo od adventu do Hromnic (2. 2.). Tato obchůzka s výslužkou (základní potraviny, peněžní dary) jakožto významný vedlejší příjem se vedle dětí nejdéle udržela u nejchudších vrstev obyvatel, tj. obecních a církevních služebníků. Na Valašsku byly zvláštní obdobou koledních obchůzek vánoční hry zahrnující motivy ze života valašských pastevců. Např. ve Vizovicích v 60. letech 19. století předváděly tři maskované postavy Valachů – Bača, Mičuda a Vacula – ve hře Valaši vítání nového Mesiáše. Stejně tak i ve Zlíně se ještě koncem 19. století provozovala tradiční vánoční pastýřská kolední hra, pro niž se po určitý čas vžil název Vánoční koledy strýca J. Cekotového, a která se v postupných modifikacích zachovala dodnes.


Na Tři krále, o krok dále.Tříkrálová obchůzka

V západní liturgické je svátek Tří králů ztotožněn se slavností Zjevení Páně a západní i východní církev jej slaví 6. ledna. Tímto svátkem Vánoce fakticky vrcholí a končí.V našich zemích byl tento den spojen s kolední tříkrálovou obchůzkou, která patrně navazuje na pradávné obřady ochraňující příbytky před zlými silami. Ve spojení s tříkrálovým svěcením vody, křídy, svatého oleje a kadidla vstupují obřadníci zpodobňující mudrce z Východu – tři krále Kašpara, Melichara a Baltazara – do domu s modlitbou a zpěvem, vykuřují ho kadidlem a vykrápějí svěcenou vodou. Na závěr připíšou svěcenou křídou nad dveře aktuální letopočet s iniciály svým jmen C(K)†M†B, jež lze vyložit v duchu křesťanského požehnání „Kristus, ať požehná tomuto příbytku.“ Koncem 19. století nahradila kostelníky, ministranty a kantory školní mládež.

Na tři krále provozovávalo se veliké mysterium od osob dospělých po domech. Nyní podobné hry provozují ještě výrostkové. Než i drobní herci, obyčejně chodí hoši z městeček, účastnívají se jich. Přes obyčejné šaty oblekou si bílou košili, otočí se v úpoly červeným pasem, na hlavu si postaví korunu ze zlatého papíru, do ruky vezmou berlu a zpravivše se takto za tři krále, chodí po domech, provozujíce zvláštní hry tříkrálové:

Me tři králi,
me k vám deme,
sčestí, zdraví vinšujeme.

Ščěstí, zdraví, mnohá leta,
me sme k vám přišli
z daleka.

František Bartoš: Naše děti. Praha 1898.



Ilustrace použité v příspěvku pocházeji od M. Alše.

Příjemnou zábavu a krásné vánoční svátky přeje
Studijně-dokumentační středisko Františka Bartoše
a oddělení muzejní pedagogiky

Napište nám

Napište nám





Pro odeslání dotazu vyplňte prosím následující kód (*): SPAM kód
Položky označené * jsou povinné!

KALENDÁŘ AKCÍ
<< říjen / 2021 >>

  • Po
  • Út
  • St
  • Čt
  • So
  • Ne

VÝSTAVY A AKCE

VIRTUÁLNÍ MUZEUM

14. budova baťovského areálu

AKCE
Připravili jsme pro naše návštěvníky multimediální prvky z našich expozic a výstav, ochutnávky z ...

Ševci žijí 2021

14. budova baťovského areálu

AKCE
23. 10. 2021 DOPROVODNÝ PROGRAM...

NOMÁDI EVROPY

14. budova baťovského areálu

VÝSTAVA
22. 10. 2021 - 27. 2. 2022 VÝSTAVA...

Divokým Maghrebem

14. budova baťovského areálu

AKCE
4. 11. 2021 PŘEDNÁŠKA...

MASKY KOSTÝMY MAŠKARY

Muzeum luhačovického Zálesí

VÝSTAVA
7. 10. 2021 - 18. 9. 2022 VÝSTAVA...

OD KOSMY PŘES DALIMILA

14. budova baťovského areálu

VÝSTAVA
24. 9. 2021 - 27. 2. 2022...

DROBNÁ KRÁSA aneb MINIATURY OBUVI

14. budova baťovského areálu

VÝSTAVA
10. 9. 2021 - 27. 2. 2022 VÝSTAVA...

ROBERT VANO fotografie nemusí být ostrá

14. budova baťovského areálu

VÝSTAVA
24. 9. - 24. 10. 2021 VÝSTAVA...

Procházka mezi stromy 2021

Muzeum luhačovického Zálesí

AKCE
20. 10. 2021 TERÉNNÍ PROGRAM...

KRÁSA V OHNI ZROZENÁ

Hrad Malenovice

VÝSTAVA
3. 4. - 31. 10. 2021...