Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací najdete ZDE.
Souhlasím

Historie obuvnické sbírky

Vznik a vývoj sbírky obuvi ve Zlíně


Dnes se již spolehlivě nedá doložit, zda snahou baťovských nákupců a modelářů, přivážejících ze svých zahraničních cest rozmanité typy obouvání, bylo vytvořit ve Zlíně muzeum obuvi. Pravděpodobně přiváželi unikátní obuvnické výrobky jako inspirativní vzorky, spíše však se záměrem předvést v baťovské centrále, že daná lokalita je perspektivním odbytištěm výrobků firmy Baťa. Výsledky jejich sběratelského nadšení vytvořily základ pozdější kolekce historické a exotické obuvi. Mezi osobnosti, jež stály na počátku obuvnické sbírky, bezesporu patřila firemní návrhářka Anežka Chmelařová, která se již počátkem dvacátých let 20. století pilně starala o rozšiřování sbírkového fondu. Veřejnosti byla sbírka poprvé představena v květnu 1930, a to v budově zlínského zámku, tehdy využívaného jako Klubovní dům. Velkou zásluhu na první prezentaci měl pozdější redaktor časopisu Zlín Josef Vaňhara, jež kolekci, přechovávanou až do jara 1930 ve firemní modelárně, rovněž tématicky utřídil a označil. O kvalitní rozvoj a administrativní záležitosti kolem souboru obuvi pak pečoval až do konce II. světové války společně s modelářem Josefem Labutěm, který byl v roce 1936 pověřen vytvořením kolekce obuvi, mapující historický vývoj obouvání v českých zemích.

V Klubovním domě na zámku však expozice nesetrvala dlouho. Krátce po smrti Tomáše Bati začala vyrůstat ve svahu nad internáty pro baťovský dorost monumentální skleněná kostka – unikátní dílo architekta F. L. Gahury, nazvané Památník Tomáše Bati. V červenci 1933 byla budova, jež byla postavena na památku zakladatele obuvnického komplexu, slavnostně otevřena. Jistě by se hledalo jen těžko vhodnější umístění pro kolekci vzácné obuvi, než mezi upomínkami na osobnost Tomáše Bati a dalšími exponáty, dokládajícími vývoj obuvnického průmyslu i rozvoj města Zlína. Památník T. Bati se svými expozicemi byl hojně navštěvovaným objektem, a to až do podzimu 1940, kdy bylo nutno upravit a uspořádat jednotlivé sbírky tak, aby „odpovídaly výsledkům vývoje“ a neustálému rozšiřování fondu. V květnu 1941 byly rozsáhlé úpravy dokončeny a ve třetí etáži objektu znovu zpřístupněna unikátní kolekce, čítající v té době asi 500 exponátů obuvi. Veškerá vylepšení objektu však přišla nazmar v listopadu 1944. Budovu těžce poškodily bombardéry spojeneckých vojsk, a tak byla obuv provizorně uložena ve Studijním ústavu II. Přesto, že již v říjnu 1946 existovaly plány na doplnění a rozšíření „muzea obuvi“ a navrácení kolekce do Památníku, který se právě v tomto období začal opravovat, sbírka obuvi se do něj již nevrátila. V roce 1948 se ocitla ve Škole umění; o dva roky později se uvažovalo, že by mohla být využívána jako inspirace a zdroj poučení pro žáky Uměleckoprůmyslové školy. Nicméně přes všechna provizoria a neuskutečněné plány muzejní fond obuvi neustále narůstal, neboť když byla v březnu 1948 provedena inventura, soubor obuvi čítal již 1 010 položek. Stále však nebylo jasné, zda si národní podnik Svit jako pokračovatel obuvnické tradice firmy Baťa ponechá i sbírku obuvi. Nakonec po zdlouhavých jednáních připadl v září 1952 fond tehdejšímu městskému muzeu s tím, že se předpokládalo zřízení krajského muzea. K tomu došlo v roce 1953 a soubor obuvi se stal součástí sbírkového fondu Krajského muzea v Gottwaldově. Nový majitel neměl vhodné prostory pro vystavení tohoto ojedinělého souboru a tak byla kolekce již od podzimu 1952 uložena na hradě v Malenovicích a sbírka nebyla několik let přístupná veřejnosti.

To se podařilo až o sedm let později, kdy bylo dne 30. dubna 1959 v přízemí administrativní budovy obuvnického podniku Svit slavnostně otevřeno Technické muzeum obuvnictví. Muzejní expozice byla vybudována velmi velkoryse během jediného roku a otevřena k 65. výročí založení obuvnického průmyslu ve Zlíně, i když se při této slavnostní příležitosti nevzpomínalo založení živnosti sourozenců Baťových (září 1894), ale oslavoval se Svátek práce. Obuvníci se tak stali na dlouhou dobu správci unikátní historické kolekce. Původní sbírkový fond byl v této době rozšířen o mnoho archivních dokumentů, obuv a nářadí, které zakladatelé muzea obdrželi darem či získali koupí. Často dárce odměňovali párem bot – vlastně šlo o výměnu – nový pár obuvi pro dárce za historicky cenné vzory obuvi. Soubor  měl na počátku šedesátých let 20. stol. 609 půlpárů a 928 párů obuvi, celkem tedy tvořilo kolekci 1 537 položek. Nově otevřená expozice se stala záhy velmi navštěvovaných místem; o prohlídku se zajímali tuzemští i zahraniční hosté z mnoha zemí světa, tradičně se však po léta stali nejpočetnějšími zahraničními návštěvníky turisté ze zemí bývalé sovětské unie. Do roku 1962 si prohlédlo muzeum čtvrt milionu lidí. V průběhu existence expozice byly provedeny různé úpravy v instalaci, vystavený české obuvi, prezentované na světových výstavách v Bruselu 1958 a v Montrealu 1967. Sbírkový fond díky darům a zařazování novinek z produkce českého obuvnického průmyslu utěšeně rostl, takže na sklonku osmdesátých let 20. století se uvádělo v propagačních prospektech, že Obuvnické muzeum oborového podniku Svit Gottwaldov „…v nynější době svými 3 000 exponáty podává návštěvníkovi obraz o historii a současnosti obouvání, o výrobě a vývoji technologií, o dobových proměnách obuvi během staletí. Současně dokumentuje rozvoj obuvnické výroby na Zlínsku v souvislosti se založením firmy Baťa a jejím vlivem na rozvoj životní úrovně aglomerace Zlína a Otrokovic“.

Počátkem devadesátých let 20. století se o osud sbírky začalo intenzivně zajímat opět Muzeum jihovýchodní Moravy. Mimo inventury fondu bylo provedeno historické a odborné utřídění exponátů nově ustanoveným muzejním kurátorem. Bohužel však revize ukázala, že došlo k nenapravitelnému zničení více než 1 200 vzácných typů obuvi, jež byly uloženy v depozitárních prostorách průmyslového areálu. Při úniku páry v objektu byl uložený fond poškozen a vedení Svitu rozhodlo o jeho následné likvidaci. A tak muzejníkům zůstaly v rukou jen bezcenné seznamy, obsahující například položku „střevíčky mexické císařovny“, které muzeu věnovala  J. Teršová-Muchová, pražská restaurátorka a akademická malířka. Nenávratně ztraceny byly i další unikátní předměty, takže kupříkladu dva vzory obuvi z Japonska – boty do sněhu z rýžové slámy  a malované dřeváky getas pro gejšu – znají dnes historici pouze z dobových archivních fotografií a  snímků v časopise Zlín.

V roce 1996 převzalo zlínské muzeum definitivně správu sbírky. Pozitivním přínosem bylo v této souvislosti pravidelně prováděné odborné ošetření a konzervování předmětů; velká pozornost byla věnována systematickému doplňování a rozšiřování souboru. Výrazně kladným momentem pro prezentaci sbírky se stala rozsáhlá rekonstrukce prostor muzejní expozice, zahájená v roce 1996 a ukončená v listopadu 1997. Po více než roční přestávce byla otevřena nová expozice, tzv. Obuvnické muzeum. Vystavený sbírkový fond byl rozčleněn do několika tematických celků a nově uspořádán.

V souvislosti s rekonstrukcí „mrakodrapu“ bylo muzeum v roce 2003 přemístěno do budovy u hlavní vstupní brány průmyslového areálu. O deset let později byla unikátní sbírka historické obuvi začleněna do nově vzniklé expozice Princip Baťa, která se nachází v objektu 14|15 BAŤŮV INSTITUT. V současné době je v expozici vystaveno 640 položek historické obuvi. Prezentována je i historická obuvnická linka a vzácné obuvnické stroje, dokumentující vývoj technologií ve výrobě obuvi v letech 1850 - 1945. Tato expozice získala prestižní ocenění Gloria Musaealis 2013, udělované každoročně Asociací muzeí a galerií České republiky.

KALENDÁŘ AKCÍ
<< říjen / 2017 >>

  • Po
  • Út
  • St
  • Čt
  • So
  • Ne
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28
  • 29
  • 30
  • 31
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

VÝSTAVY A AKCE

Filmová dílna

14. budova baťovského areálu

AKCE
Připomínáme si výročí narození režiséra Karla Zemana (*1910). Přijďte si vyzkoušet jeho práci -a...

Cukrářské kurzy II.

14. budova baťovského areálu

AKCE
Pro velký zájem prodlužujeme cukrářské kurzy i na podzim....

Anketa o stavebnici Lego

14. budova baťovského areálu

AKCE
Jednou z doprovodných akcí výstavy Svět kostiček je i soutěžní anketa pro návštěvníky, která nab...

Přednáška Historie spodního prádla

Muzeum luhačovického Zálesí

AKCE
Muzeum luhačovického Zálesí spolu s PhDr. Blankou Petrákovou si vás dovolují pozvat na zajímavou ...

Výstava Svět kostiček

14. budova baťovského areálu

VÝSTAVA
S Legem do Světa kostiček...

Legobetlém

14. budova baťovského areálu

AKCE
Zapojte se soutěže LEGOBETLÉM pořádané k výstavě Svět kostiček!...

Dušan Jurkovič v kraji pod Bradlem

Muzeum luhačovického Zálesí

VÝSTAVA
Architekt Jurkovič v Muzeu luhačovického Zálesí....

František Zuska - Ohlédnutí - Ozdoby ze slámy

14. budova baťovského areálu

VÝSTAVA
Upozornění -3. 10. 2017 - 11. 10. 2017 bude výstava z technických důvodů pro veřejn...

Výstavka ručních prací

14. budova baťovského areálu

AKCE
Tradiční akce zlínské pobočky Svazu tělesně postižených České republiky - výstavka mnoha zajímavý...

Dobové oděvy

14. budova baťovského areálu

AKCE
Seminář pro zájemce o historické oděvy...