Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací najdete ZDE.
Souhlasím

Výročí Eduarda Pecka

„Podávám všecko prostě, tak, jak jsem z úst lidu slyšel.“

K výročí učitele a sběratele Eduarda Pecka

 

V sobotu 23. ledna t. r. uplynulo 90 let od úmrtí Eduarda Pecka, osobnosti, která „patří s ohledem na rozsah a kvalitu svých prací národopisných, archeologických a historických, i svých aktivit kulturně vzdělávacích k významným moravským kulturním pracovníkům konce 19. a prvé poloviny 20. století.“, jak zdůraznil Karel Pavlištík v předmluvě k edici jeho díla. Cílem tohoto medailonu je u příležitosti zmíněného výročí znovu přehlédnout bohatý život a obdivuhodné dílo E. Pecka a zdůraznit z něj části, které zůstávají stále živé a inspirativní.

Eduard Peck se narodil 10. října 1857 ve Vrahovicích, tehdy samostatné hanácké obci, dnes součást Prostějova. Poprvé se s naším krajem, kterým myslíme obce a městečka bývalého hejtmanství holešovského, seznámil v okamžiku, kdy se jeho rodiče přestěhovali do Štípy. Po studiu na nižším gymnáziu Arcibiskupského semináře v Kroměříži absolvoval učitelský ústav v Brně. Na své první učitelské místo nastoupil do Vizovic, kde prožil následujících 12 let (od října 1876 do prázdnin 1888). Peckův příchod do Vizovic se ukázal jako mimořádně šťastnou událostí. Nejprve působil jako zatimní a po složení zkoušky odborné způsobilosti v roce 1878 jako řádný učitel. Později učil ještě v Holešově (1888–1893), v Domaželicích už jako nadučitel (1893–1899) a nakonec v Kroměříži (1899–1913) až do svého odchodu do výslužby.

Náročná učitelská profese E. Peckovi nikdy nebyla překážkou, aby rozvíjel bohaté mimoškolní aktivity. Při zkoumání jeho díla musíme ocenit míru Peckova talentu, „ale především míru jeho pracovitosti, houževnatosti a obětavosti, s nimiž této činnosti věnoval téměř všechnu životní energii, téměř všechen volný čas.“, jak opět trefně poukázal K. Pavlištík.

vvZa svého pobytu ve Vizovicích začal se sběrem a dokumentací lidové slovesnosti. A už po osmi letech zdejšího působení vydal vlastním nákladem práci Valašské národní písně a říkadla s nápěvy do textu vřaděnými (1884). Jako člověk s hudebním vzděláním, aktivní pianista, si nápěvy lidových písní sám zapisoval. Proto je všech 245 písní, které ve sbírce shromáždil a tematicky roztřídil, podloženo notami.

V Časopise vlasteneckého muzejního spolku olomouckého vyšlo v letech 1895–1897 na pokračování jeho dílo Lid na Vizovsku. V něm uveřejnil různé zprávy o výročních obyčejích, zvycích, pověrách v hospodářství, hádanky a říkadla, drobnosti z lidového léčitelství, ale také představy lidu o posmrtném životě, pověsti o revenantech, vodnících, pokladech nebo poznámky o zdejším dialektu. Takto E. Peck popsal okamžik prvního setkání s poklady lidové slovesnosti a metodu svého etnografického sběru: „Brzo dověděl jsem se, že starodávný zvyk, zimní dobou choditi na besedu, ve mnohých domech se dosud zachovává; i neměl jsem nic pilnějšího než zjednati si přístup do této společnosti starých hospodářů a výměnkářů. Scházívalo se nás až dvacet v jedné světnici, všichni kouřili nepříliš voňavý tabáček, ale přes to přese všecko přiznávám se: byly to večery tak krásné, že na ně nikdy nezapomenu. – Nestačil jsem zaznamenávati a dovídal jsem se věcí, o nichž jsem neměl ani tušení. Byl jsem jak na novém světě.“

vvaZ jeho zamýšlené pohádkové sbírky však byly za jeho života otištěny pouze pověsti o černokněžnících. Pohádky z autorových rukopisných zápisků z let 1882–1887, které od něj získalo pražské Národopisné muzeum, zpracovali až Marta a Rudolf Šrámkovi a připravili k vydání edici nazvanou Valašské národní pohádky z Vizovic. V roce 2011 ji vydalo Město Vizovice ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V úvodní předmluvě je konstatováno: „Peckova sbírka podává jedinečné svědectví o skladbě repertoáru, o látkách a motivech pohádek, které se ve Vizovicích a v jejich okolí na konci 19. století vyprávěly. Pro odborníky jsou vynikajícím reprezentantem a obrazem tehdejší živé vyprávěcí tradice na Valašsku. Nositeli této tradici byli především vypravěči. A na ty měl E. Peck štěstí. Jak kvalita textů pohádek prozrazuje, vynikajících vypravěčů našel ve Vizovicích hned několik.“ Navíc u zápisů pohádek, jako jeden z prvních ve své době, uváděl i datum sběru a jméno vypravěče.

vvbZ jeho historické místopisné činnosti dodnes vyniká práce Okresní hejtmanství Holešovské (1892), ve kterém popsal historii měst a obcí tohoto bývalého okresu. Všechny údaje pečlivě čerpal z pramenů, vypisoval údaje z farních, obecních a vrchnostenských archivů, přepisoval listiny. Dobová kritika tento aspekt dokázala ocenit: „Leží před námi výsledek dlouholeté svědomité práce sběratelské… Kdyby ničím jiným, tedy již uveřejněním těchto listin zjednává si kniha nemalé důležitosti v moravské literatuře vlastivědné.“.

V neposlední řadě patřila k E. Peckovi sběratelská vášeň – zájem o nejrůznější staré předměty, které svým sběrem často zachránil před zničením. I s tím začal již ve Vizovicích, když napsal: „V prvém směru pořídil jsem si slušnou sbírku národního vyšívání, malovaných džbánků a mís, vykládaného nábytku, rukopisných i tištěných knih a jiných věcí starožitných původu valašského.“ K tomu se později přidaly i památky archeologické, celé kroje, mince a archiválie. Před prodejem obchodníkům na kornouty zachránil listiny z jistého vrchnostenského archivu. Důležité písemnosti si opsal z městského archivu ve Vizovicích a zachoval tak alespoň jejich obsah, protože archiv v roce 1887 zcela zničil hrozivý požár města.vvc

V roce 1889, již za svého pobytu v Holešově, uspořádal první veřejnou výstavu svých starožitností, jednu z prvních národopisných výstav na Moravě, ale o ní bohužel nemáme mnoho informací. Samozřejmostí byla i jeho účast na holešovské národopisné výstavě, která proběhla v roce 1893 jako příprava na pražskou Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895). Přípravný výbor holešovské výstavy tehdy uvedl, že: „Pro národopisný oddíl zabezpečenu máme velice cennou sbírku jednoho z prvních folkloristů našich p. Ed. Pecka“. Na výstavě se objevila sbírka jeho krojů, výšivek, průmyslových a cechovních předmětů.

Eduard Peck své současníky neustále povzbuzoval k záchraně předmětů muzeální a archivní ceny. A navíc svůj zápal dokázal přenést i na další generaci. Rozhodující vliv měl například na Rudolfa Janovského z Holešova, budoucího ředitele zdejší spořitelny a zakladatele městského muzea, který se pod jeho vedením začal věnovat vlastivědě, národopisu a archeologii. Spolu provedli průzkumy některých pravěkých lokalit.

janovskyV závěru svého života postupně všechny své sbírky rozprodával. Archeologickou sbírku v počtu 1177 kusů od něj zakoupilo Vlastenecké muzeum v Olomouci, archiválie Zemských archiv moravský, etnografické sbírky Národopisné muzeum českoslovanské v Praze a kolekci mincí odkoupil soukromý sběratel. V roce 1913 odešel Eduard Peck z Moravy na odpočinek do Prahy, kde 23. ledna 1931 zemřel.

 

Sestavil Mgr. Ondřej Machálek,

kurátor etnografie

Napište nám

Napište nám





Pro odeslání dotazu vyplňte prosím následující kód (*): SPAM kód
Položky označené * jsou povinné!

KALENDÁŘ AKCÍ
<< březen / 2021 >>

  • Po
  • Út
  • St
  • Čt
  • So
  • Ne
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • 15
  • 16
  • 17
  • 18
  • 19
  • 20
  • 21
  • 22
  • 23
  • 24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28
  • 29
  • 30
  • 31
  •  
  •  
  •  
  •  

VÝSTAVY A AKCE

Poznáváme pupeny, virtuální atlas a kvíz

14. budova baťovského areálu

AKCE
BOTANIKA...

Zelená sklíčka plná bublinek

14. budova baťovského areálu

AKCE
MUZEUM DĚTEM...

Pulčínské ledopády

14. budova baťovského areálu

AKCE
GEOLOGIE...

JIŘÍ HANZELKA 100 LET

14. budova baťovského areálu

VÝSTAVA
30. 1. - 13. 6. 2021...

NOVÁ DOBA NOVÝ ŽIVOT

Muzeum luhačovického Zálesí

VÝSTAVA
28. 1. - 28. 9. 2021...

Přišel k nám host

14. budova baťovského areálu

AKCE
MUZEUM DĚTEM...

Vzhůru na cesty s HZ

14. budova baťovského areálu

AKCE
MUZEUM DĚTEM  ...

VALAŠSKO OČIMA KORNELIE NĚMEČKOVÉ

14. budova baťovského areálu

VÝSTAVA
10. 10. 2020 - 30. 5. 2021 výstava online s ukázkami zhotovení papírových vystřihovánek....

Tvůj baťovský domeček

14. budova baťovského areálu

AKCE
MUZEUM DĚTEM  ...

POSLOVÉ Z VESMÍRU meteority a tektity

14. budova baťovského areálu

VÝSTAVA
výstava 25. 9. 2020 - 13. 6. 2021...